Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit za „morální thriller“. Hlavní hrdinkou příběhu je Jana Dušejková, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nadevše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně). Jednoho dne je Janin soused nalezen mrtvý. Následuje další vražda a pak další… Pytláci i významní členové společnosti záhadně umírají. Jen zvířata jsou němými svědky. Hrdinka o těchto vraždách něco ví, policie ji však neposlouchá – jenže Jana Dušejková dokáže číst ve hvězdách…